Autoři

narozen 9.11.1861, zemřel 29.12.1941
německý malíř, sochař, medailista a grafik

Plastika Lučištník/Bogenschütze je jedním z nejikoničtějších sochařských děl Německa z přelomu minulého století. Byl vytvořen krátce po Geygerově příjezdu do Florencie v roce 1895. Umělec zpracoval monumentální 4metrovou sochu z tepané mědi a předložil ji k výstavě Grosse Berliner Kunstaustellung v roce 1900 (katalog č. 1587). Sochu zakoupil císař Vilém II. v roce 1902 a instaloval ji na soklu vlastního designu v Sizilianischen Garten v Sanssouci, Postupimi. Kromě královské akvizice se Lučištník ukázal být obrovským obchodním úspěchem a je dnes Geygerovým nejvíce oslavovaným dílem. Slévárna Gladenbeck získala práva na odlitky ve zmenšeném měřítku v bronzu a upravila je ve třech velikostech, přičemž jedna taková modelace se objevila na obálce jejich katalogu z roku 1903. Zatímco inspirace Geygera pochází ze starověku a konkrétněji ze starověkého torza zápasníka v Berlíně (omylem restaurovaného jako lučištníka), jeho zvláštní úspěch spočívá v čerstvém a moderním přeinterpretování Ideálu, využívajícího stylizovanou mužskou fyziku v kompozici plné nepřítomné energie v okamžiku před uvolněním šípu lučištníka. 

Přestože je znám jako sochař, byl Geyger také vysoce kvalifikovaným grafikem a malířem a od roku 1893 rozděloval svůj čas mezi grafická a sochařská díla. Souvislost mezi těmito dvěma oblastmi lze vidět v silné linearitě a přesném ztvárnění velkých ploch, které jsou patrné v jeho sochařství. 

Kromě odlitku v Sanssouci jsou známy pouze další pět plnohodnotných verzí Bogenschütze: bronzová verze o výšce 230 cm dokončená pro Rathausvorplatz v Hannoveru, z níž byla další replika v bronzu objednána Carlem Jacobsenem (Sportpark, Kodaň); měděná verze o výšce 237 cm darovaná rodiči Geygera Arndt-Gymnasium v Berlíně-Zehlendorfu v roce 1926 (vrácena 1983); bronzová nebo měděná verze instalovaná na pravém nábřeží Labe v Drážďanech (znovu postavena po válce) a další, pravděpodobně bronzová, v Ebert-Parku v Ludwigshafenu (1925).