Autoři

Narodil se jako Hans Rudolf Diehl 13.3.1877 v Pirmasensu, zemřel 22.12.1946.

Rakouský malíř.
Jeho život i tvorbu ovlivnil pobyt v Rusku, kam se rodina v průběhu jeho dětství kvůli otcovu podnikání na čas přestěhovala. Později toto období označil a své vůbec nejšťastnější. V Moskvě chodil na gymnázium, ale středoškolské vzdělání dokončil až zpět ve Výmaru, kde později pokračoval na místní Akademii výtvarných umění. V roce 1898 začal studovat kresbu na Städelsches Kunstinstitut ve Frankfurtu u Bernharda Mannfelda (1848-1925), který zůstal jeho celoživotním přítelem a důvěrníkem. Během těchto studijních let procestoval Paříž, Švýcarsko, pobřeží Baltského moře a Maďarsko. V časech svého působení ve Frankfurtu navázal celoživotní přátelství s německým přírodovědcem Wilhelmem Trübnerem, který Diehlovi pomohl prosadit se jako akademický malíř. Díky Trübnerovi získal přístup do Kunstsalonu Bangel, kde se v roce 1900 zúčastnil své první skupinové výstavy. O jeho dílech na této výstavě jeden kritik pochválil jeho „tiché krajiny“, které v něm vyvolávají pocit přemítání o životě a klidu. V této době se začal označovat jako Hanns Diehl-Wallendorf, zřejmě aby se odlišil od jiného umělce jménem Hans Diehl. V roce 1906 se Diehl přestěhoval do Vídně na pozvání matčina bratra Augusta Herba, který vedl firmu na výrobu dekorativního skla Herb & Schwab. Navrhl logo společnosti a poskytl mnoho návrhů na skleněná okna v secesním stylu, která byla tehdy v módě pro soukromé domy a hotely. Měl podnik převzít, ale neměl zájem o vedení firmy, ani neměl žádné obchodní schopnosti; chtěl být pouze profesionálním umělcem. V nouzi o práci experimentoval s různými styly a napodoboval metody Arnolda Böcklina a Maxe Klingera. Maloval ambiciózní olejomalby a akvarelové krajiny, ale také vytvářel grafiky pro časopisy a vyzkoušel si všechna média. Navrhl také obálku avantgardního časopisu Moderne Revue, který založil jeho bratr Gustav Eugen Diehl. Stále ještě umělecky experimentoval a musel teprve najít svůj vlastní umělecký hlas. Po válce dal ve Vídni dohromady skupinu podobně smýšlejících umělců a v roce 1921 založil „Künstlerbund Segantini“. Jeho ředitelem byl po zbytek jeho existence až do začátku druhé světové války. Tato umělecká organizace se hlásila k tradičnímu pojetí malby a napodobovala rakousko-švýcarského malíře symbolických alpských krajin Giovanniho Segantiniho (1858-1899). Jeden z kritiků první výstavy Segantini-Bund obdivně popsal jeho díla jako zobrazení „architektonických fantazií“. Po celý život vytvářel mistrovské kresby a zábavné skici a začal vytvářet plnohodnotné akvarelové krajiny.