Autoři

Narodil se 17. 2. 1798 ve Slaném a zemřel 21. 4. 1865 v Praze.
Malíř krajin, fresek, dekorací, zátiší a podobizen.

V křestní matrice se píše Nevrátil. Vyučil se u svého otce malířem pokojů. Po dalším studiu na pražské akademii u Josefa Berglera se stal malířem-dekoratérem. Dál se vzdělával, také na četných cestách do zahraničí, zvláště do Švýcarska, cestoval ale také do Belgie, Francie, Itálie a Německa. Alpy navštívil poprvé roku 1843 a v následujících letech se sem pravidelně vracel. Byl propagátorem nového názoru na barvu, malířem druhého rokoka. Byl vynikající krajinář, ale také malíř zátiší nebo figurálních kompozic. Jeho věhlas rostl a v roce 1850 se stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O jedenáct let později ale musel své aktivní malířské dráhy zanechat, protože částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice. Dožil v chudobě. Po smrti Josefa Matěje Navrátila byla jeho díla zapomenuta. Jeho první autorská výstava se uskutečnila posmrtně v roce 1909 v pražském Rudolfinu. Inspiroval fotografa Josefa Sudka, který v padesátých letech objevuje jeho malířská zátiší, která reprodukoval nejen pro tisk, ale také sám pro sebe. Nechal se jimi ovlivnit při zaznamenávání kolínskékrajiny a po druhé světové válce vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila, 1954. Josef Navrátil vytvořil desítky drobných studií - olejomaleb, zejména zátiší, ale málokdy své obrazy podepisoval.