Databáze autorů

Narodil se 3. 11. 1926 v Praze a zemřel 23. 8. 1974 tamtéž.

V letech 1942 – 1944 studoval u Karla Müllera na Státní grafické škole v Praze, v letech 1945 – 1946 u profesora K. Mináře a V. Rady na AVU a v letech 1946 – 1949 u profesorů F. Muziky a F. Tichého na VŠUP v Praze. V roce 1949 byl po prověrkách ze studia vyloučen. Nejprve se vlivem rodinného prostředí orientoval spíš literárně (byl synem Rudolfa Medka), posléze převážilo výtvarné umění. První fáze jeho tvorby začíná již v roce 1944, kdy maloval botanické, biologické, abstraktní, fantazijní a geometrické prvky. V letech 1949 – 1951 vytvářel především koláže, kresby a psal básně. Pro obě období je charakteristický surrealismus. Patřil k surrealistické skupině kolem K. Teigeho. Po roce 1952 přichází období existenciální. Autor prosazuje charakteristickou modrou a červenou koloristiku, ruší výchozí reálnost a deformuje figury. Následuje období abstraktní malby, kdy vytváří tzv. preparované obrazy. V roce 1958 se poprvé na veřejnosti objevují tři jeho obrazy na krátké výstavě na FF UK. V roce 1957 u obrazu Spící poprvé použil novou techniku – kombinaci syntetického emailu – laku s olejem, kterou posléze rozvinul v mnohavrstevnou strukturu. Touto metodou, dále rozváděnou, tvořil až do konce svého života. Roku 1959 se jeho malba dostává na hranici abstrakce. Dominantou obrazů se stává kruh, čtverec nebo obdélník. Maluje významné existenciální cykly. V 60. letech se mu dostává oficiálního uznání. Pořádá řadu výstav, velké soubory obrazů byly vystaveny i v zahraničí. Ke konci svého života se vrátil k figuře. Posledním cyklem byly Pohyblivé hroby.

(Výtvarné centrum Chagall)