Autoři

Narodil se 15. 4. 1910 v Leštině u Zábřehu na Moravě a zemřel 19. 4. 1986 v Praze.
Malíř, grafik, ilustrátor.

V letech 1929 – 1939 byl žákem Umělecko-průmyslové školy v Praze u prof. Arnošta Hofbauera a Zdeňka Kratochvíla. Po ukončení studií si otevřel první ateliér v Ostrovní ulici, v té době žil z podpory svého otce. V roce 1940 přemístil svůj ateliér na Smetanovo nábřeží. Roku 1943 byl totálně nasazen. V roce 1944 zařadilo protektorátní ministerstvo vnitra Zdeňka Sklenáře, spolu s mnoha dalšími, na seznam českého tzv. zvrhlého umění (Entartete Art). Od roku 1946 samostatně vystavoval v Topičově salonu v Praze a na mnoha dalších místech. Po druhé světové válce byl asistentem na UMPRUM, z této školy byl 1. února 1950 propuštěn spolu s Františkem Tichým, se kterým se zastal Emila Filly a jeho surrealistického smýšlení. Tříměsíční pobyt v Číně (1955, hlavní grafik putovní výstavy o československé kultuře) ovlivnil významně jeho další tvorbu. Na UMPRUM se vrátil v roce 1968, nejprve jako asistent, téhož roku zde byl jmenován profesorem. Poté, co zemřel Jiří Trnka a do důchdu odešel Karel Svolinský, stal se na této škole vedoucím jejich sloučených ateliérů (ateliér ilustrace a užité grafiky). Pedagogickou činnost ukončil osm let po svém návratu na školu. V roce 1980, ovlivněn taoistickými mistry, přestal malovat a šest let se věnoval psaní pamětí. Za svého učitele pokory považoval čínského filozofa Lao-c’.

Jako grafik byl ovlivněn Janem Zrzavým a Amedeo Modiglianim, později zejména surrealismem, na jeho tvorbu měla velký vliv jeho cesta do Číny v roce 1955 a seznámení s čínskou kaligrafií. Písmo se pak často objevuje v jeho grafikách. Inspirovalo ho též dílo Giuseppe Arcimbolda, se kterým se seznámil v letech 1957 a 1958 ve Vídni a k jehož znovuobjevení významně přispěl. Podle slov historika umění a umělcova přítele Josefa Sůvy tvořil jednotlivá díla dlouho, k některým se vracel i po letech, aby je dokončil. Jeho dílo je kvalitativně vyrovnané proto, že nikdy nepustil z ruky slabší obraz. Byl vynikající kreslíř a snad nejlépe z našich umělců uměl zacházet s barvou.(zdroj Wikipedie)