SVĚT GRAFIKY IV. (Litografie vs. serigrafie)

Přestože obě techniky umožňují vytvářet grafické listy ve více exemplářích, jejich princip je zcela odlišný.

Litografie – kreslení na kámen

Litografie vznikla roku 1796 zásluhou německého vynálezce Aloise Senefeldera. Traduje se, že její objev byl vlastně šťastnou náhodou. Senefelder hledal levnější způsob tisku divadelních her a zjistil, že mastná kresba na hladkém vápencovém kameni dokáže po chemické úpravě přijímat tiskovou barvu jen tam, kde ji autor vytvořil. Právě na tomto jednoduchém principu – odpuzování vody a mastnoty – litografie funguje dodnes.

Autor kreslí přímo na dokonale vybroušený litografický kámen speciální mastnou křídou nebo tuší. Kresba působí velmi přirozeně a umožňuje zachytit jemné přechody, volnou linku i bohatou škálu tónů. Právě proto bývá litografie často označována za grafickou techniku, která má nejblíže ke kresbě.

Proč si litografii oblíbili malíři?

Na rozdíl od leptu nebo dřevorytu nemusí autor nic vyrývat ani vyřezávat. Kreslí téměř stejně přirozeně jako na papír.

To ocenila celá řada významných umělců. Litografii využívali například Henri de Toulouse-Lautrec, jehož plakáty patří mezi ikony secese, nebo Pablo Picasso, Joan Miró, Marc Chagall či Salvador Dalí.

Také v českém umění má litografie významné postavení. Věnovali se jí například Václav Špála, František Kupka, Vladimír Suchánek, Jiří Anderle nebo Adolf Born.

Serigrafie neboli sítotisk

Zatímco litografie využívá kámen, serigrafie pracuje s jemnou tkaninou napnutou v rámu.

Přes síto prochází barva pouze v místech, která autor ponechal průchodná. Každá barva se tiskne zvlášť, takže vícebarevná grafika může vyžadovat několik, někdy i desítky samostatných tiskových kroků.

Právě od slova síto vznikl český název sítotisk. Výtvarné umění však většinou používá označení serigrafie, které působí přesněji a odlišuje autorskou tvorbu od běžného průmyslového sítotisku.

Od plakátů až po pop-art

Sítotisk se dlouhou dobu používal hlavně v reklamě a průmyslu. Skutečný umělecký průlom ale přišel až ve druhé polovině 20. století.

Nejslavnějším jménem je bezpochyby Andy Warhol, který proměnil serigrafii v symbol pop-artu. Jeho portréty Marilyn Monroe nebo plechovky Campbellovy polévky patří dnes k nejslavnějším grafickým dílům světa.

Také čeští autoři objevili možnosti této techniky. V současnosti ji využívají například Pasta Oner, jehož barevné serigrafie patří k nejvyhledávanějším dílům současné české pop-artové scény.

Jak poznat litografii a serigrafii?

Na první pohled to nemusí být jednoduché.

Litografie často působí velmi kreslířsky. Linie mohou být měkké, barvy jemně přecházejí jedna do druhé a celkový dojem připomíná kresbu tužkou nebo křídou.

Serigrafie naopak většinou zaujme výraznými plochami sytých barev a ostrými hranami. Barva bývá nanesena ve silnější vrstvě a jednotlivé odstíny jsou přesně oddělené.

Samozřejmě existuje mnoho výjimek. Zkušený autor dokáže možnosti obou technik posunout překvapivě daleko.

Litografie a serigrafie v naší aukci

V aktuální letní aukci Galerie Platýz najdete obě techniky zastoupené řadou významných autorů.

Vedle klasických litografií české i světové moderny jsou zařazeny také serigrafie současných autorů. Právě možnost porovnat vedle sebe různé techniky je jedním z důvodů, proč jsme letošní letní aukci věnovali výhradně pracím na papíře.