Autoři

Narodil se 17. 3. 1924 v Praze a zemřel 5. 12. 1968 tamtéž.
Grafik, malíř, teoretik umění a zakladatel směru explosionalismus.

Po druhé světové válce vystudoval Státní grafickou školu v Praze. Většinu života pracoval jako dělník, nástrojař a rýsovač v pražském ČKD, jehož industriální prostředí se stalo jedním z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Patří k nejvýznamnějším osobnostem českého poválečného umění a k průkopníkům informelu a abstraktní grafiky. Vedle vlastní tvorby formuloval také teorii explosionalismu, podle níž může být tvůrcem každý člověk, pokud dokáže rozvíjet svou představivost a nacházet obrazy ve zdánlivě obyčejných strukturách světa kolem sebe. 

Největší význam má jeho přínos v oblasti grafiky, kde vytvořil několik zcela originálních technik. V polovině 50. let vyvinul aktivní grafiku, při níž nevznikala matrice klasickým rytím, ale mechanickým tvarováním kovových desek pomocí lisování, úderů kladivem, svařování, škrábání či vtlačování různých průmyslových materiálů, jako byly šrouby, matice, plechy nebo drátěné síťoviny. Výsledný tisk nebyl pouhou reprodukcí matrice – každý otisk dále ručně upravoval, přetiskoval různými barvami nebo kombinoval tisk z hloubky a z výšky, takže prakticky každý list představuje originál. Na aktivní grafiku navázala strukturální grafika, využívající otisky reliéfních povrchů, písku, textilií, dřeva či kovových struktur, a také magnetická grafika, při níž vytvářel obraz pomocí kovových pilin usměrňovaných magnetickým polem. Vedle těchto technik se věnoval rovněž monotypům, suché jehle, kolážím a experimentálním tiskům. 

Boudník zásadně proměnil pohled na grafiku jako výtvarné médium. Zatímco tradiční grafika směřuje k vytvoření série totožných tisků, on usiloval o pravý opak – každý grafický list chápal jako jedinečné umělecké dílo. Jeho experimentální techniky výrazně ovlivnily celou generaci českých grafiků, mimo jiné Josefa Hampla, Lubomíra Přibyla či Oldřicha Hameru, a dnes patří k nejvýznamnějším kapitolám českého grafického umění 20. století.