SVĚT GRAFIKY III. (Jak číst grafický list? Číslování, podpisy, edice a další tajemství)
Když člověk poprvé vezme do ruky grafický list, většinou ho zaujme samotný obraz. Až po chvíli si všimne drobných tužkových poznámek pod ním – podpisu autora, čísel nebo zkratek, které mohou na první pohled působit záhadně.
Právě tyto nenápadné údaje ale často vyprávějí příběh celého díla. Prozradí, kolik bylo vytvořeno otisků, zda jde o autorský tisk, zkušební exemplář nebo pozdější vydání. Pomáhají také lépe pochopit, proč mohou dvě na první pohled téměř totožné grafiky dosahovat na aukcích zcela odlišných cen.
Jak číst grafický list
Většina autorských grafik obsahuje pod obrazem několik základních údajů.
Vlevo bývá uvedeno číslování edice, uprostřed název díla (není pravidlem) a vpravo podpis autora. U některých grafik najdeme také rok vzniku, označení techniky nebo razítko vydavatele.
Právě kombinace těchto údajů pomáhá určit původ a charakter grafického listu.
Je sto originálů opravdu sto originálů?
To je jedna z nejčastějších otázek začínajících sběratelů.
Na rozdíl od obrazu nevzniká grafika přímo na papíře. Umělec nejprve vytvoří matrici – například měděnou desku, litografický kámen, dřevěný štoček nebo síto. Z této matrice se potom tisknou jednotlivé listy.
Každý kvalitní otisk vzniklý z autorovy matrice je považován za originální grafické dílo.
Originálem tedy není pouze první otisk ani samotná matrice. Originálem je každý autorizovaný grafický list, který vznikl v rámci dané edice.
Proto se můžeme setkat například s označením 18/100. Znamená to, že jde o osmnáctý číslovaný list z celkového nákladu sta kusů.
Mnoho lidí se domnívá, že například číslo 1/100 má automaticky vyšší hodnotu než 95/100. Ve skutečnosti tomu tak většinou není. Pokud byly všechny listy vytištěny současně a ve stejné kvalitě, jejich pořadové číslo obvykle nemá na cenu zásadní vliv.
První vydání, druhé vydání… Je to správně?
Ano. A děje se to častěji, než by se mohlo zdát.
Někteří autoři nebo jejich smluvní vydavatelé po letech znovu použili původní matrici a vytvořili novou edici. Pokud je vše řádně označeno a doloženo, nejde o nic neobvyklého ani nelegitimního.
Naopak – historie grafiky zná mnoho takových případů.
Pro sběratele je ale důležité vědět, zda kupuje původní vydání, nebo pozdější autorizovanou edici.
První vydání bývají zpravidla ceněna více. Důvodů je několik. Matrice bývá méně opotřebovaná, otisky jsou často kvalitnější a sběratelé si cení také jejich větší historické blízkosti době vzniku.
Pozdější autorizované edice však rozhodně nejsou méněcenné. I ony představují originální grafická díla, jejich tržní hodnota však bývá zpravidla nižší než u prvních tisků.
Vznik nové edice přitom obvykle nesnižuje hodnotu původních tisků. Naopak – zájem o dílo významného autora může zvýšit pozornost i vůči jeho starším vydáním.
Co znamenají jednotlivé značky?
| Označení | Význam |
|---|---|
| 1/100 | první list ze sta číslovaných otisků |
| EA (Épreuve d'Artiste) | autorský tisk určený pro autora |
| AP (Artist's Proof) | anglické označení autorského tisku |
| HC (Hors Commerce) | neprodejní exemplář |
| BAT (Bon à tirer) | schválený vzor, podle kterého se tiskne celá edice |
| TP (Trial Proof) | zkušební tisk |
| PP (Printer's Proof) | tisk určený pro tiskaře |
| C/P (Color Proof) | zkušební barevný otisk |
| State I, II, III… | různé vývojové fáze matrice před finální podobou |
Ne všechny značky se používají stejně často. Nejběžnější jsou číslování, EA, AP a HC.
Když se každý tisk stane originálem
Někteří autoři se nespokojili s tím, že všechny otisky vypadají stejně.
Typickým příkladem je Jiří Anderle. U některých svých grafik jednotlivé listy po vytištění ručně koloroval nebo doplňoval kresbou. Každý exemplář se tak stal do jisté míry jedinečným originálem.
Takové zásahy mají nejen výtvarný význam, ale často zvyšují i sběratelskou atraktivitu konkrétního listu.
Monotyp a aktivní grafika
Ještě dál jde monotyp.
Na rozdíl od většiny grafických technik zde autor vytváří obraz přímo na hladké desce, z níž lze kvalitně vytisknout zpravidla jediný otisk. Každý další je už výrazně odlišný.
Monotyp tak stojí na pomezí malby a grafiky. Přestože vzniká tiskem, každý list je prakticky neopakovatelným originálem.
České umění zná i další experimentální přístupy. Oldřich Hamera rozvíjel techniku aktivního leptu, inspirovanou Vladimírem Boudníkem, který posunul grafiku směrem k experimentu a objevil nové možnosti práce s matricí i samotným tiskem.
Dalí, Miró a význam vydavatelů
Při studiu grafiky světových autorů se často setkáme se jmény významných vydavatelů.
Například Salvador Dalí nebo Joan Miró dlouhodobě spolupracovali s renomovanými pařížskými nakladatelstvími, jako byly Mourlot, Maeght nebo Léon Amiel. Právě tato vydavatelství zajišťovala tisk, distribuci i evidenci jednotlivých grafických edic.
Na trhu proto dnes existují grafiky velmi rozdílné vzácnosti i hodnoty.
Rozhodující není pouze podpis autora. Velkou roli hraje také technika, rok vzniku, velikost nákladu, vydavatel, provenience i to, zda jde o první vydání nebo pozdější autorizovanou edici.
Proto mohou dvě grafiky stejného motivu dosahovat zcela odlišných aukčních cen.
Na co se při grafice zaměřit?
✓ podpis autora
✓ číslování edice
✓ použitou grafickou techniku
✓ rok vzniku nebo vydání
✓ vydavatele (pokud je uveden)
✓ stav papíru a zachovalost
✓ provenienci a doložený původ
✓ případné ruční zásahy autora (kolorování, kresba, věnování apod.)
Aktuální aukce grafik Červenec. 2026 zde
